White rabbit

Hlavní postava: Ginny

Pairing: GW/DM

Shrnutí: Na ošetřovně

Varování: Je to můj vlastní hybrid mezi crossoverem a songficem – prostě jsem použila úryvky písniček a pár hlášek z filmu Sucker Punch. Hlášky jsou odposlechnuté z filmu a text písniček z netu.

Poznámka: Jestli se ptáte na spojitost mezi HP a Sucker Punchem... no tak já si teda nemůžu pomoct, ale kdyby byl Draco holka, tak by prostě vypadal jako Baby Doll...

 

 

 

 

White rabbit

 

Everyone has an angel. The guardian who watches over us. We can´t know what form they gonna take. One day old man, next day little girl.

 

***

 

Na to že byl první školní den a navíc ještě před slavnostní večeří, ošetřovna byla nezvykle přeplněná. Ředitelka spolu s madam Pomfreyovou prohlížela tmavovlasou postavu v posteli nejblíže u dveří.

 

Severus Snape.

 

Jediným kouzlem údajně zneškodnil všechny vlkodlaky, kteří zaútočili na náš vlak. Přesto na nás ale zbyl tuhý boj. Několik zraněných profesorů čekalo na lůžcích u protější stěny spolu se třemi havraspárskými sedmáky, které zasáhla silná řezací kletba. Všichni už byli v pořádku a nejspíš jim nezůstanou ani jizvy. Samozřejmě se kolem nich utvořil hlouček jejich spolužáků, kteří se je snažili povzbudit.

 

Po boji pak profesoři spolu s přivolanými bystrozory pročesali bradavické pozemky. Snapea našli schouleného kdesi u lesa. Napůl ležel na Harrym, jakoby ho chtěl chránit. A také byl první osobou, na kterou se zeptal, když se probral z bezvědomí.

 

Prostředkem místnosti občas přešel sem a tam Sirius Black, který na sebe samozřejmě poutal pozornost dívčí části Havraspárských. Jenže on si toho ani nevšiml. Místo toho nervózně přecházel mezi Harryho lůžkem a Remusem Lupinem ležícím až u okna. Ani jeden z nich se narozdíl od Snapea zatím neprobral.

 

„Jak je mu?“ zakřičel Ron, jakmile uviděl spícího Harryho. Madam Pomfreyová ho samozřejmě okamžitě okřikla a všem nám vysvětlila, že je jen vyčerpaný, večer už by se měl vzbudit.

 

Harry se z toho dostane. To je jisté, jako že zítra vyjde slunce. Už se účastnil horšího boje, tak proč se sakra můj bratr chová tak hystericky? Vyměnily jsme si s Hermionou vědoucí pohledy a já pak zamířila do opačného kouta.

 

Stranou ostatních seděl na svém lůžku Neville. S nikým se nebavil, jen tak civěl před sebe a tvářil se ustaraně. Moc dobře jsem věděla, co za tím vězí. Jeho bystrozoři našli v lese s náručí plnou bezvědomého Luciuse Malfoye. Už na místě se je snažil přesvědčit, že Malfoy bojoval na naší straně. Když ho stále ignorovali, napadl jednoho z bystrozorů, kteří měli Luciuse dostat do Azkabanu.

 

Nezbylo jim, než Nevilla omráčit kletbou. Po té, co se probral, dožadoval se setkání s představitelem ministerstva. Samozřejmě Pastorek ještě nedorazil, nač by taky spěchal?

 

Chvíli jsem poseděla vedle něho. Čekala jsem, jestli nezačne sám mluvit. Ne, dneska vážně neměl náladu. A pak můj zrak padl na jediné zakryté lůžko v místnosti. Zvedla jsem se a zvědavě zamířila k zataženým závěsům.

 

***

 

And if you complain once more
You'll meet an army of me
And if you complain once more
You'll meet an army of me, army of me

You're on your own now
We won't save you
Your rescue-squad
Is too exhausted

And if you complain once more
You'll meet an army of me
And if you complain once more
You'll meet an army of me

 

***

 

Draco se krčil v peřinách a nevydal ani hlásku. Pokud se u Yaxleyho naučil něco dobře, pak to bylo neupoutat pozornost. Přesto slyšel, jak se k jeho posteli blíží kroky. Hubené prsty zašátraly pod polštářem a sevřely se kolem Yaxleyho hůlky. Zatím ji nevyzkoušel, ale snad by se dokázal ubránit, pokud bude muset.

 

Hlasy, které se dnes ozývaly za závěsem, mu byly zdánlivě povědomé. Jenže přes lektvary, které mu podala madam Pomfreyová, nedokázal ani rozeznat, kde je vpravo a kde vlevo. Kdo by se mu pak mohl divit, že čeká hladové vlkodlaky brousící kolem jeho postele?

 

Přemohl dětinskou touhu přetáhnout si přes hlavu peřinu a předstírat, že je to jen noční můra. Musí se přece bránit. Není tu nikdo, kdo by to udělal za něj.

 

***

Sweet dreams are made of this
Who am I to disagree?
Travel the world and the seven seas
Everybody's looking for something
Some of them want to use you
Some of them want to get used by you
Some of them want to abuse you
Some of them want to be abused

I wanna use you and abuse you
I wanna know what's inside you
Hold your head up, movin' on
Keep your head up, movin' on
Hold your head up, movin' on
Keep your head up, movin' on
Hold your head up, movin' on
Keep your head up, movin' on
Movin' on!!

Sweet dreams are made of this
Who am I to disagree?
Travel the world and the seven seas
Everybody's looking for something
Some of them want to use you
Some of them want to get used by you
Some of them want to abuse you
Some of them want to be abused

I'm gonna use you and abuse you
I'm gonna know what's inside
Gonna use you and abuse you
I'm gonna know what's inside you

***

 

Sevřela jsem okraje závěsů v pěstech a prudce jsem je roztáhla od sebe. Myslím, že Hermiona za mnou varovně sykla, ale ignorovala jsem ji. Něco mě tam táhlo. Postava, která se choulila na posteli napůl zahrabaná v peřinách, mi doslova vyrazila dech. A rozhodně za to nemohla jen napřažená hůlka. Na okamžik jsme si zírali do očí. A ty jeho šedé byly dokonale prázdné, žádný vztek, dřívější arogance, ale ani poznání.

 

Na kost vyhublý Draco Malfoy vypadal, jakoby byl mladší než já, jen uštvané rysy ve tváři z něj dělaly skoro třicátníka. Ač byl čistý a v čistých šatech, stále jsem měla pocit, že je z něj cítit ještě něco jiného než jen mýdlo. Za roztřepenými nehty se skrývaly stopy špíny, bledou pleť hyzdily hluboké šrámy, které se díky léčivým mastem pomalu zacelovaly, aby z nich nevznikly jizvy. Rozpraskaná ústa měl soustředěním pootevřená, ale stále nevypadal, že by chtěl ruku s hůlkou sklonit. Jen loket, o který se opíral, se začal nepatrně třást, jak přicházel o poslední zbytky sil.

 

Pohled za záda by mi možná ukázal všechny ostatní ztuhlé v šoku, ale já se neohlížela, jen jsem zaslechla, jak se ke mně pomaličku šourá Hermiona. Jemný dotek na rameni mi naznačil, abych ucouvla. Jakmile jsem mezi mě a Draca položila dva metry vzdálenosti, jeho ruka poklesla.

 

„Expelliarmus!“ rozezněl se místnostní zvučný hlas McGonagallové.

 

„Ty parchante,“ zasyčel Ron a už se hnal k Malfoyovi. S Hermionou jsme mu obě zatarasily cestu.

 

„Nech ho!“

 

„Ale...“

 

„Rone, nech ho. Nevidíš, jak na tom je?“ zapředla Hermiona uklidňujícím hlasem. Kupodivu to fungovalo.

 

„Co tady dělá?“ rozčiloval se Sirius. „A jak to, že má hůlku?“

 

„Dobrá otázka,“ souhlasila McGonagallová a přísně si přeměřila madame Pomfreyovou.

 

„Musel jí v noci ukrást. Přísahám, nechala jsem ho tu jen chvilku, když tvrdě spal.“

 

Pak se přísný pohled vedoucí naší koleje upřel na mě. Jenže jsem jí předstihla: „Jak mu je?“

 

Cosi v mém tónu hlasu ji uklidnilo, protože okamžitě vychladla. Obě jsme se zahleděly na mladíka v rohu. Vyplašené obrovité oči těkaly po místnosti, ale víčka už sama klesala únavou. Nejspíš je pod vlivem nějakého lektvaru. Když už to nemohl vydržet, přetáhl přes sebe peřinu, až byla vidět jen hlava, a zavřel oči. Poslední pohled, než dlouhé řasy zakryly ty dvě šedé jámy prázdnoty, patřil mě. Ale co znamenal, jsem neměla nejmenší ponětí.

 

McGonagallová si odkašlala a mávnutím hůlky zatáhla závěsy Dracovy postele. „Zlepšuje se, slečno Weasleyová. Zlepšuje se.“

 

***

 

One pill makes you larger
And one pill makes you small
And the ones that mother gives you
Don't do anything at all

Go ask Alice when she's ten feet tall

And if you go chasing rabbits
And you know you're going to fall
Tell him a hookah-smokin' caterpillar
Has given you the call

 

***

 

„Čas na vaši medicínu, pane Malfoyi,“ zaburácel ošetřovnou hlas madam Pomfreyové. Draco poslušně přikývl, otevřel ústa a vzal si malou pilulku z tácku, který mu podávala. Zhluboka se napil vody ze sklenice a polkl. Čarodějka spokojeně přikývla a zase odběhla za roh.

 

Blonďák nenápadně vytáhl pilulku na spaní, kterou svíral mezi zuby, a hodil ji za postel. Pak škvírou mezi závěsy pozoroval Siriuse Blacka, jak pomáhá na nohy omámenému Remusi Lupinovi. Potter už odešel před několika hodinami, takže zbývalo, aby se konečně ztratil i vlkodlak se svým přítelem. Jakmile za nimi zaklaply dveře, hned se cítil mnohem jistěji.

 

***

 

With your feet in the air
And your head on the ground
Try this trick
Spin it
Yeah

Your head will collapse
But there's nothing in
But you ask yourself
Where is my mind?
Where is my mind?
Where is my mind?

I was swimming in the Caribbean
Animals were hiding behind the rocks
Except a little fish, but they told me
He swears he was trying to talk to me, to me

 

***

 

Dřepěla jsem na ošetřovně schoulená pod neviditelným pláštěm a čekala jsem, až se Sirius s Remusem i madam Pomfreyová konečně vytratí domů. Nevím, co mě sem přitáhlo, ale snad nebude Harry svůj plášť postrádat dostatečně dlouho, abych na to přišla.

 

Přece nemám starost o Draca Malfoye, nebo ano? Vždyť je to ten nejotravnější člověk na škole – nebo aspoň donedávna byl. Ta malá ukňouraná fretka otravovala život každému, komu mohla.

 

Jenže dneska, i když byl omámený lektvarem... bylo v něm něco víc.  Snad mám k tomu ten samý důvod, který vedl Harryho, aby se zastal Dracova otce nebo Severuse Snapea. Je po válce, měli bychom se naučit odpouštět. A já jasně cítila zvědavost, která mě hnala zjistit, jaký je ten nový Draco, který si mě dneska tak zvláštně prohlížel.

 

Když se ošetřovnou konečně rozléhal jen tlumený dech vycházející z Dracovy postele, shodila jsem ze sebe neviditelný plášť a zamířila k jeho posteli. Vtom se závěsy odhrnuly a zase jsme na sebe beze slova hleděli. V jeho postoji jsem vycítila slabý záchvěv strachu. Ihned jsem přátelsky roztáhla paže a ukázala mu prázdné dlaně.

 

„A já myslela, žes dostal prášek na spaní,“ prolomila jsem mlčení.

 

Trvalo neuvěřitelně dlouho, než zareagoval. Skoro jsem už začala mluvit dál, když prostě hlesl: „Nevzal jsme si ho.“

 

„A proč?“

 

„Protože se pak nemůžu probudit.“

 

„Máš noční můry?“

 

Blbá otázka, Ginny, okřikla jsem se v duchu.

 

„Mohl by se vrátit.“ V očích se mu zračila bolest a strach.

 

„Och, D-Draco...“ zakoktala jsem se. „Dneska zatkli Šedohřbeta. V Bradavicích ti přece nikdo neublíží. Yaxley...“

 

„Toho jsem zabil,“ přerušil mě bezbarvým hlasem a chvilku na mě zase zíral. S napětím jsem čekala, kdy se mu na tváři zase objeví ten starý výraz přezíravosti a arogance, aby mě poslal do háje, ale nic takového se nestalo. Prostě se otočil na patě a zamířil ke kanceláři madam Pomfreyové. „Potřebuji svojí hůlku.“

 

„Zase ti jí seberou. Měl bys radši jít spát.“

 

„Nemůžu. Musím mít svou hůlku.“

 

„Draco,“ hlesla jsem a vykročila kupředu. „Počkej.“ Když jsem ho chytila za loket, překvapeně ucukl, ale ještě pořád mě neodstrčil. „Můžu dneska v noci hlídat. Co ty na to? Budu vzhůru na hlídce. Nikdo se sem nedostane.“

 

Nedůvěra. Hluboká nedůvěra. Než se stihl zase odvrátit, pokračovala jsem: „Máš moje slovo Nebelvíra.“

 

To ho zastavilo. Skoro jako zázrak se mu na rtech objevil lehký úsměv. „Vážně? A proč bys to dělala?“

 

Pokrčila jsem rameny.

 

Zavrtěl hlavou a vydal se zase pro svojí hůlku. Sebevědomě přistoupil k psacímu stolu v kanceláři a pokusil se vytáhnout nejvyšší šuplík. Zamčeno. Ztuhl a pak zabral větší silou. „Draco, nech toho,“ chytila jsem ho za rameno.

 

Zprudka se na mě otočil a z několika centimetrů mi zíral do tváře. Byl o tolik vyšší než já a konečně jsem ucítila jeho lehký dech dopadající mi na obličej jako pohlazení. Uvnitř mě se cosi potěšeně zatetelilo. Vypadal teď o tolik jinak, než jak jsem si ho pamatovala ze školních dní.

 

„Otevři to!“ zavelel. Tak tohle už si vybavuji.

 

„Neměl bys...“

 

„Otevři to!“

 

Chtěla jsem ho poslat do háje. Ty jeho malfoyovské manýry na mě nikdy neplatily. Vážně jsem mu chtěla začít v tu chvíli nadávat, ale...

 

„Prosím,“ dodal.

 

„Eh?“ vyklouzlo mi. „Já...“

 

„Prosím.“

 

Kouzlem jsem odemkla stůl, našla v šuplíku jedinou hůlku, která tam byla, podala mu ji a zase jsem zamkla. Teprve potom jsem se mu zadívala do tváře. Vypadal teď mnohem jistěji. Zřejmě to pro něj bylo skutečně důležité. „Pojď do postele,“ řekla jsem, aniž bych se nad tím zamyslela.

 

Poslušně se otočil zpět do místnosti a zamířil ke své posteli. „Zůstaneš tu?“ zašeptal.

 

„Ano,“ usmála jsem se a sedla si vedle něho na postel. Sklonil hlavu k polštáři a hlasitě zívl. Trvalo to sice ještě pěknou chvíli, ale nakonec skutečně usnul. A spal klidně, pokud si pamatuji.

 

***

 

Sing me to sleep
Sing me to sleep
I don't want to wake up
On my own anymore

Sing to me
Sing to me
I don't want to wake up
On my own anymore

Don't feel bad for me
I want you to know
Deep in the cell of my heart
I really want to go

There is another world
There is a better world
Well, there must be
Well, there must be
Well, there must be
Well, there must be
Well

 

***

 

Z lehké dřímoty mě probudily tiché kroky na ošetřovně. Rozlepila jsem oči a okamžitě jsem zaregistrovala plavou hlavu opírající se o mé rameno. Draco klidně oddechoval a tiskl se ke mně. Ten zvláštní pocit, který to ve mně vyvolalo, se mi po těle rozléval jako příjemné teplo. Usmála jsem se na něho a odhrnula mu pramen vlasů z očí.

 

„Ehm,“ ozvalo se nade mnou. Zvedla jsem nevinný pohled k madam Pomfreyové, ale očividně to nezabralo. „Děvčata z vašeho ročníku s paní ředitelkou vás už asi hodinu hledají. Nejmoudřejší by bylo odsud velmi rychle vyrazit, slečno Weasleyová. Myslím ale, že školní trest vás nemine.“

 

Usmála jsme se na ni. Kdo jiný dostane druhý den v Bradavicích školní trest než příslušník klanu Weasleyů? Může být snad už něco více normálního?

 

Svět se začínal dostávat zpět do těch správných kolejí.

 

Jakoby to pochopila, usmála se v odpověď a poodešla stranou, abych mohla vstát. Vymanila jsem se zpod peřiny a sledovala, jak se blonďák skulil doprostřed postele. Sklonila jsem se k němu a zašeptala jsem: „V poledne zase přijdu. Budeš v pořádku, Draco. Uvidíš, jsi silnější, než sám myslíš.“

 

Znovu jsem se opatrně dotkla jemných téměř stříbřitých vlasů a vyrazila z ošetřovny. Úsměv na tváři mi stále zůstával. Bude v pořádku, vím to. Víc v pořádku než kdy předtím.

 

***

 

Who decides why we live and what will died to defend? Who chains us? And who holds the key that can set us free? It´s you. You have all the weapons you need.

 

Now fight!

 

***

 

 

Použité písničky:

 

Sweet Dreams – Emily Browning

Army of me - Björk

White Rabbit - Emiliana Torrini

Where is my mind - Yoav

Asleep - Emily Browning

 

 

***

 

 

Diskusní téma: White rabbit

Datum: 27.04.2012

Vložil: Nade

Titulek: ooOoo

Ginny mě překvapila, Neville ještě víc. Jseš mistr zvratů. :-) Kam tohle spěje? :D

Přidat nový příspěvek